Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsem byl u zubařky

25. 11. 2010

 

JAK JSEM BYL U ZUBAŘKY

 

Zuby jsem měl vždycky dobrý. Zdravý a silný jak ten bobr z reklamy na Colgate Herbal, co kdysi před deseti rokama běžela v televizi. Ale zubaři jaksi nebyli. Veškerý stomatologický zákroky vrtáním počínaje a už ani nevim čím konče docela blbě snáším, prostě mi to vadí. Proto jsem hledal renomovaného zubaře, ne přeškolenýho řezníka nebo automechanika. Ale takovejch je v Šumperku a okolí asi tolik jako prstů na ruce zasloužilého lesníka dělníka po třiceti letech práce s pilami všeho druhu.

Občas mě někdy pobolíval zub, ale většinou to s prvním práškem přešlo. Tentokrát to ale bylo jiný. Ještě jsem pracoval v Kauflandu, byl únor 2009. Celou noc jsem tehdy kvůli zubu nespal, ale říkal jsem si, že to přejde. Přešlo, ale až v práci další den, kdy bylo práce jak na kostele, chlebů a rohlíků jak najebaných a ani chvilka klidu. Když jsem pak přišel domů, lehl jsem a spal. Byl jsem unavenej, protože jsem se kvůli tomu zasranýmu zubu nevyspal.

Odpoledne jsem se probral s horečkou. Říkal jsem si, že je to celkem fajn, že nebudu muset pár dní do práce a pořádně si odpočinu. Náš doktor měl zrovna odpolední, takže jsem za ním ještě ten den zašel. A obratem jsem hned volal do práce, že do konce tejdne mám neschopenku a ať si najdou někoho jinýho. Šéfová z toho byla sice znechucená jak Zeman v mlíčným baru, ale nemohla s tím nic dělat. Musela sehnat náhradu. To se stalo v úterý.

Ve středu mi začal natýkat xicht. Nejdřív jenom trochu, ale říkal jsem si, že to bude z tý horečky, takže jsem to nechal bejt a moc jsem to neřešil. Mezi lidi bych s tím nešel, ale v horečkách jsem se stejně nikam nechystal. Jenom máma, někdy až přehnaně starostlivá na to, že mi bylo skoro dvacet, cejtila ve vzduchu nějakej problém. Že mě tehdy v noci bolel zub jsem jí ani neříkal, protože bych si zas vyslechl kázání o tom, že nemám zubaře a co jsem to za čuráka. Spát jsem šel pozdě v noci s malým otokem obličeje.

Ve čtvrtek to bylo daleko horší. Viděl jsem jenom na oko a půl a ten otok se přes noc zvětšil dost festovně. Na světě jsou dvě věci, kterých se opravdu k smrti bojím. Housenky a zubaři. Ale situace si žádala, abych zubaře vyhledal, protože už i já jsem začal věřit tomu, že celá tahle estráda vznikla kvůli tomu bolavýmu zubu. Přišel jsem tedy do ordinace, lidí jak ve frontě na Lenina, baba u přepážky mi nezapomněla dát kázání o pravidelný návštěvě zubaře. V duchu jsem jí nadával a posílal ji do všech prdelí světa, protože nemůžu za to, že nikde neberou. Ten nejhorší okamžik mě ale čekal. Když vyvolali moje jméno, málem jsem se posral. Jo, takovej strach ze zubařů mám. A tohle byla extra chuťovka. Zubařka příjemná jak jebák v nose, debilní kecy, ruce jak Vitalij Kličko a k tomu všechny ty ďáblovy nástroje. K dokonání mýho strachu tam fakt chyběly už jen ty housenky.Pro jistotu jsem si řekl o dvě injekce anestezie, abych se jim tam nesložil. Podle rentgenu zjistila, že jsem měl nahoře kus nevytrženýho zubu, kterej mi tam předchozí zubařka nechala a kterej tam dělal pěknej bordel.

No, řeknu vám, takovou bolest bych nepřál ani nejlepšímu příteli mojí budoucí přítelkyně, jestli vůbec někdy nějaká bude. Bolest jakoby vám trhali zub. Mě ho vlastně teda trhali, takže nevim, k čemu to přirovnat. Nevěděl jsem, jestli mám začít řvát, protože ty injekce vůbec nepůsobily, nebo jestli mám dát tý zubařce nejdřív pěstí za ty její blbý kecy, který si ani během trhání nedovedla odpustit. Když to nejhorší skočilo, řekla mi pár výchovnejch keců a pozvala mě na kontrolu.

Takže teď sice zubařku mám, ale je to piča až to práská dveřma. Nepříjemný kecy slýchám pořád, při každý návštěvě. Na jednu stranu jsem rád, že zubařku mám, na druhou stranu bych jí nejradši za ty kecy napálil jednu pěstí. Když s váma doktor jedná jak s hovnem, tak to není dobrej doktor i kdyby třeba uměl léčit rakovinu. A jakože tu umí léčit jenom Chuck Norris. A vo tom to je!            

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář